Studovat v zahraničí

Dříve bylo zcela nepředstavitelné, aby mladí lidé studovali v zahraničí. Pokud tomu tak bylo, byli to obvykle prominentní studenti, kteří odjížděli studovat do spřátelených komunistických zemí. No žádné terno to rozhodně nebylo. Ta doba již naštěstí pominula. Dnes je běžné, že mladí lidé odjíždějí studovat do zahraničí
zoufalost před tabulí

Studium může mít různou podobu. Velmi často lidé studují na domovské české univerzitě, ale získají stipendium na to, aby mohli studovat pár semestrů v zahraničí. Je celá řada výměnných studijních pobytů v rámci programu Erasmus. Mnozí lidé se rozhodnou pro studium v zahraničí přímo. Úspěšnost českých studentů na zahraničních univerzitách je velmi úspěšná. Je to dáno i tím, že kvalita výuky na českých gymnáziích je na vysoké úrovni, včetně té jazykové přípravy.

student s taškou

Studovat už od střední školy

Nicméně není od věci, když se pro studium v zahraničí rozhodnou již mladí lidé a začnou studovat v zahraničí již střední školu. Samozřejmě to vyžaduje určitou zralost ze strany mladých lidí. Někteří jsou schopni v patnácti letech přistupovat k životu velmi zodpovědně, někteří jsou spíše ještě opravdu děti.

Pro rodiče je studium jejich dětí v zahraničí rozhodně náročné a to i v případě, že jejich dítě má stipendium. Na druhou stranu je to velká investice, která se dětem rozhodně vrátí. Pro děti je rozhodně žádoucí, když vyrazí do světa na zkušenou. Nejsou to jen odborné a studijní zkušenosti, které dotyční získají, je to také zkušenost, která je nenahraditelná. Jednoho dne se studium na zahraniční škole bude dobře vyjímat ve strukturovaném životopise, až si mladý člověk bude hledat zaměstnání.

Říká tím jasně svému potenciálnímu zaměstnavateli, že:

· Má velmi kvalitní vzdělání, které je pro výkon třeba

· Má skvělou jazykovou vybavenost, jinak by tak náročné studium nezvládl

· Je samostatný, protože by v zahraničí nemohl či nemohla obstát.

Děti a disciplína

Nejste zdaleka jediní rodiče na světě, kterých trápí myšlenka na to, že má jejich dítě v domácnosti hlavní slovo. Mnohdy se do takové situace dostanete bez toho, abyste věděli jak, ale to ještě neznamená, že dopustíte, aby vám vaše ratolesti takzvaně skákaly po hlavě.

Naučit děti disciplíně můžete v každém jejich věku a umožnit tak – udržet vaši autoritu na prvních příčkách.
malý baseballista

Zapomeňte na tresty a vyhrožování

Nejčastější chybou, kterou dělají všichni rodiče je to, že na to jdou špatnou cestou – tedy dokazováním své nadřazenosti před dětmi. I když se to může zdát být dobrý nápad (nebo jediné možné řešení), zakázat dítěti nějakou aktivitu nebo mu vzít hračku v případě, že zlobí, se vám nikdy nevyplatí.

Je totiž logické, že dítě bude mít chuť být „andílkem“, kterého všechno mrzí pouze do doby, než opět získá zpátky na svou stranu rodiče a třeba i předměty, které jste mu zabavili.

Vám to však nebude k ničemu platné, protože se chtě – nechtě dostanete do začarovaného kruhu a z vašeho postoje dítě opět vyjde jako vítěz, který má navrch.
ksicht kluka

Sportovní kroužky vám pomůžou

Není pravdou, že děti své rodiče neposlouchají z principu. To víte, že jste a vždy budete jejich největším vzorem a budou mít vůči vám respekt, i když to nedají najevo.

Přihlásit jich však můžete do sportovního kroužku, kde se můžou setkat s nejlepším příkladem toho, že disciplína je základ života. Odhodlání, vynaložení sil a touha po tom, být v něčem dobré díky vlastní snaze, vaše dítě do velké míry naučí to, proč je řád v životě důležitý.

Nastavte si pravidla

A to ne taková, která se porušují. Samozřejmě, že je nutné, aby se dítě vašimi pravidly v domácnosti řídilo a respektovalo je. V dnešní zamotané době je to prakticky už nutnost, díky které si nejen vy, ale i vaše děti budou jisté, že se v životě neztratí a vždy si zvolí tu lepší cestu, po které bude kráčet.

 

Máme doma opozdilce

Lesk a bída informovanosti
Každý rodič se chce zhostit své role co nejlépe a poskytnout svému dítěti přesně to, co potřebuje. Zpočátku je všechno nové a zpravidla úplně jiné, než jste si představovali. Nezbývá než hltat rady z poraden, literatury a specializovaných webů, případně zkušenějších maminek.
Díky tomu získáte velmi rychle naprosto konkrétní přehled o tom, co a kdy má vaše robátko umět. Tedy kdy začíná sedět, žvatlat, lézt, chodit a bavit rodinné přátele hrou „paci, paci“. Tabulky s touto tématikou visí v čekárně pediatra, přibalují se k dětským plenám a příkrmům a v běžném hovoru se projevují výslechem jako „už leze?
baby nohy
Hlavy pomazané
Pojďme si hned na samém začátku říct, že hlavní autoritou by měl být vždy a jedině vámi zvolený pediatr. Dnes už není problém vyhledat si na internetu hodnocení  a zkušenosti každého lékaře, dejte si proto načas a vybírejte pečlivě. K odhalení skutečných problémů slouží návštěvy kojeneckých poraden, proto si na jejich návštěvu udělejte dostatek času. Ideální je, když jsou přítomni oba rodiče a zatímco jeden se věnuje dítěti, druhý se soustředí na rozhovor s lékařem. Nebojte se na vše vyptat, otázky si můžete doma v klidu sepsat.
spící holčička
Tabulkové děti
Každé dítě, stejně jako každý dospělý, je od narození nezaměnitelný originál, který jde ve vývoji svým vlastním tempem. Proto se vyvarujte srovnáváním s ostatními, a to i když už máte doma děti starší. Lékaři se obecně shodují v tom, že zdravý motorický vývoj by měl mít několik hlavních etap: přetáčení ze zad na bříško a zpět, sezení, lezení a chůzi.
Určení „konkrétního tabulkového měsíce“, kdy má k dalšímu milníku dojít, by ale mělo mít vždy doporučující charakter. Zlatým pravidlem by pro vás mělo být to, že původ každého vývojového kroku je v hlavě a ta vaše to rozhodně není. Je třeba si uvědomit, že všechno je pro vaše robátko nové a na všechno je třeba určitý čas. Tlakem k tomu, abyste už už postoupili vpřed, byste mohli nadělat víc škody než užitku. Proto povzbuzujte a chvalte při každém dalším pokusu a hledisko „časového harmonogramu“ berte v potaz spíše jako informativní.
silueta matky a mimča
Řeč
Pokud jde o vývoj psychický, tady narážíme na ještě větší trable, i když v tomto případě jsou doporučení o něco shovívavější. Může se například stát, že pokud máte dvojčata, vytvoří si mezi sebou vlastní, pro vás naprosto neuchopitelnou řeč a teprve ve chvíli, kdy stejně staré děti už začínají skládat věty, budou teprve ochotná něco „přeložit“ i vám. Tady je důležité sledovat, jestli se dítě snaží s vámi komunikovat, mluvit na něj a s ním, všímat si, jak rozumí jednoduchým sdělením. A opět, dát mu čas.
Věřte si
Od začátku jste to vy, kdo je s dítětem celé dny (a noci) a znáte ho lépe než kdokoliv jiný. Pokud tedy vidíte, že dělá pokroky, obrňte se proti zvídavým dotazům okolí a případné obavy řešte výhradně s dětským lékařem. Užívejte si všechno, co už umí a zbytečně se netrapte tím, co se teprve musí naučit.

Zakazujete? Dávejte pozor, ať nezakazujete příliš!

Ano, jako maminka máte o své dítě oprávněný strach. Vidíte, jak jede na kole z kopce nebo jak utíká z kopce a napadají vás ty nejhorší scénáře, které mohou nastat? Když lozí po stromech, nebo jde okolo vykopané jámy, skáče v bazénu… U veškerých nebezpečných situací vám tuhne krev v žilách a jdete málem do mdlob.
nastávající matka
Věřte, že nejste hysterická, a že je to naprosto normální. Své dítě jste nosila 9 měsíců v bříšku, kde jste ho měla naprosto pod kontrolou. Potom jste jej nosila v náručí a byla jste u něj téměř 24 hodin denně. Jenomže děti rostou. Naučí se lozit a v mžiku je pryč, naučí se chodit a vleze vám všude, protože jeho hlavním úkolem je prozkoumávat svět. Už jej nemůžete tak snadno ohlídat. Navíc se učí novým věcem, a všechno nové může být svým způsobem nebezpečné.
Dávejte si ale pozor, co všechno zakazujete a jakým způsobem. Proč? Všeho moc škodí. Pokud dítěti budete zakazovat naprosto všechno jenom proto, aby si náhodou neodřelo prstík, vyroste vám z něj bábovka, která se bude držet jenom máminy sukně. A to snad přece nechcete, ne?
Je proto důležité udržovat ho v určitých mantinelech. Jednak proto, aby se mu nestal nějaký závažný úraz, což v žádném případě nechceme, a jednak proto, aby mělo chuť se něco učit, a aby získalo trošku odvahy a bojácnosti.
chlapeček na koloběžce
Aby ve vás mělo tu správnou oporu, je dobré věty, kterými chcete omezit jeho chování, trochu přeformulovat. Ne jen zakazovat, ale umět i podpořit. Takže místo toho, abyste mu řekli: nechoď tam, ty určitě spadneš – řekněte mu: běž, ale opatrně, vedle tebe je díra. Pokud vidíte, že chce jet z kopce na kole, upozorněte ho, že kopec je prudký, proto musí dávat pozor a jer raději pomaleji. Většina z nás hned bezmyšlenkovitě vykřikne: ,,Nedělej to!“ Jde ale o to, aby se dítě pak nebálo dělat všechno. Je proto lepší spíše vysvětlovat a v určitých situacích umět říct: ,,Ty to zvládneš!“
U malých dětí je to podobné jako u větších a vlastně i u dospělých. Zakázané ovoce přece nejlíp chutná, a čím více zakazujeme, tím větší je naše touha ochutnat. Někdy je možná i lepší, když si to kolínko trošku podře, příště bude poučený a bude si dávat větší pozor.

Děti školního věku jsou nejčastěji závislé na chytrém telefonu

Ještě před pěti lety to byly notebooky, dnes už to jsou malé čertovské krabičky, do kterého vaše dítko hledí hodiny denně. Nejspíš ani vy nechápete, co tam pořád dělá a jak ho to může bavit. Není ale jednoduché dítě od něčeho odlepit. Zvlášť pokud jde o něco tak návykového, jako jsou sociální sítě a hry.
panáček s Iphonem
–          Tráví váš potomek příliš mnoho času na mobilu nebo tabletu?
Pokud máte pocit, že by se vaše dítko mělo chvíli věnovat něčemu jinému, nejspíš hledáte jakýkoliv způsob, jak to udělat. Můžete dítě lákat na odměnu, nebo můžete hrozit. Můžete ho vydírat nebo mu dávat tresty. Ale jde to i jiným způsobem.

Dětský mozek je zvyklý na to, ž neustále do sebe vsakuje spoustu informací. Proto je tak jednoduché vytvořit u nich na něčem závislost. Většina rodičů se snaží závislost svých dětí na internetu, sociálních sítích nebo hrát omezit za jakoukoliv cenu.
varování v mobilu

Pravidla jsou základ

1.       Vaše dítě musí vědět, že vy jste rodič. Vy určujete pravidla. Monitorujte činnost vašich dětí na internetu – nastavte rodičovskou kontrolu na některé stránky, mluvte s nimi o tom, jak zachovávat bezpečnost, jaké informace a fotky dávat na profil a jaké ne.
2.       Nechte své potomky, aby také nastavili nějaká pravidla. Dejte jim na výběr, podporujte je, pomozte jim utvářet systém. Nebudou si potom připadat manipulované.
3.       Všechno závisí i na vás. Pokud dítě uvidí, že i vy jste neustále na internetu, na notebooku nebo mobilu, bude dělat totéž. Musíte jít samozřejmým příkladem.
4.       Smartphone je pro většinu dětí smrtelně důležitý. Zkuste si uvědomit, že prostřednictvím sociálních sítí a internetu děti udržují i důležité kontakty učí se vyjednávat a jednat s lidmi, učí se argumentovat, objevují nové zájmy a nové koníčky a také se učí. Například sociální sítě podporují učení se anglickému jazyku. Proto není moudré je od internetu, tedy od tabletu nebo mobilního telefonu úplně odříznout – dnešní děti sdílejí přes sociální sítě i dokumenty do školy.